Ve dlani
Si prohlížím hrníček
Cos mi dala
Prázdný a vyschlý
Čekající na Tu
Jež mne milovala
Odešla
A já cestoval jinam
Ve dlani
Držím vzpomínku
A na pár okamžiků
Si zavzpomínám
Pak položím jej
Vedle ostatních rekvizit
Vidíme všechno
I to co není
A v lásce deficit
Prý nestanoví ohrožení
Copak je tohle na dně
Hrnku vepsáno
Proč mne to napadá
Mezi řádky pozastaví
Milovat není přece zásada
Dokud Nás nepopraví.

Kopu, kopu, kopu, kopu,
prokopu aj celou robotu.
Jako krtci vrtáme,
ale při tom neláme.

Nahoře jak blesky vali,
my tu dole nejsme v háji.
Suché zadky vždycky máme,
někdy si i zazpíváme.

S kolegy co též kopou,
oháním se lopatou.
Na chvilku si spočinem
a zas robit spolu jdem.

Metan to je pěruň pěkny,
hlavně sebou tu nesekni.
Bo jak je ho tady moc,
každý volá o pomoc.

Zmazani jak čerti jsme,
po práci se opijme.
Celou šichtu nás sušilo,
ale nám to nevadilo.

U Slovanu jedno dáme,
sucho v krku už nemáme.
U pivečka posedíme,

"Untitled? Co je to za blbý název?" Zeptala se Ani.
"Nemám ponětí" Odvětil jsem. "Ale nechcu zase hodinu metafyzicky spekulovat nad názvem téhle věci a zbytečně si vykuřovat zásobu cigár, tak je to prostě untitled. Stejně nejsem na názvy nějaký machr takže bych zase zplodil nějakou ptákovinu jako posledně" Šklebím se.
"Teda tanhle název opravdu rulez! Nobelovku!" Sarkasmem nešetří.
"Něco proti?? Tě smažu a bude pokoj. Ale zas bych neměl s kým kecat, takže sklapni"

Ze stran Vás příjemně ofukuje vlahý větřík, do uší proudí ty nejvybranější hity právě naladěného rádia a Vy jen pozvolna přidáváte plyn... Občas se rozčílíte nad pár "namyšlenci" se silnějšími stroji, ale jinak Vám mysl nic nezatěžuje. Přemýšlíte? Bádáte? Zajímá Vás? ..." Mělo by snad?" ptáte se spíše s výsměchem. Samozřejmě, že se neptám na Vaše osobní přemítání nad neustálými starostmi s dětmi, ani na to, jestli stále bolí ten včerejší pád ze schodů. Spíše mířím k Vaší vlastní zvědavosti. Hm?

Hrozně dávno a v předaleké galaxii byl hustý les a večer a Hlavní Hrdina zvaný Ivan seděl u narychlo udělaného ohniště se svým druhem ve zbrani trpaslíkem Dhuyduganou Lassiosonem. Zrovna pojídali maso z Dyyyga, což je skoro jelen (a kterého ulovil sám Hlavní Hrdina zvaný Ivan), když se poprvé ozval ten zvuk.
Dhuydugana Lassioson vyskočil.
Dhuydugana Lassioson: „Pocem vodporná zrůdo, sežeru tvoje srdce!!“

"Rovně kráčí ten, kdo ví, kam chce dojít."

Moc mě mrzela reportáž TV Nova ohledně tohoto festivalu. Senzace chtiví reportéři natočili jen odpad, profesionálně sestříhali a výsledek je mnohabujný:o(( Je na místě ta vlna nevole, která se okamžitě zvedla poté, co jsme všichni po návratu přijeli domů a zkoukli ji na internetu. Nejeden psal rozhořčený dopis redakci Novy a odvolával se na své zážitky a zkušenosti. Marná snaha. Tedy aspoň já se pokusím osvětlit tento více než-li zdařilý svátek rockerů:o).

Nejsem dobré, jsem zlé. Jsem veliké, ale nikdo mě nevidí. Jsem všude a nikdo se mnou nic nezmůže.Lidstvo mě neumí zneškodnit, neumí mě vyhnat, neboť já jsem v něm. Jsem jeho trýznitel, jeho otrokář, kterého se neumí zbavit. Jmenuji se Pokušení.
Člověka doprovázím odnepaměti. Jsem věrnější než pes, neodbytnější než hmyz, přítulnější než kočka, trvalejší než kámen. Bylo jsem, jsem a budu. Jsem přítelem hrabivosti, sourozencem chamtivosti, milencem slabé vůle, nepřítelem citu.

Je jednoduché přestavit si,
jak bychom chtěli žít,
těžší je pak to uskutečnit
a v životě šťastní být.

Život je samá záhada,
samé překvapení,
soužení a utrpení,
nakonec vše, co jsme
pracně budovali padá.

A přece je tak jednoduché vyslechnout,
pár věcí si uvědomit,
stačí říct ta kouzelná slůvka,
která dokáží vše napravit
Promiň ... Děkuji ...

Barbora Janků

Mám ráda luční kvítí,
to kvítí, co voní s větrem.

Slunce na ně denně svítí,
svítí na cestu světem.

Mám ráda hudbu tekoucí říčky,
té říčky, co pluje lesní tmou.

Šišky jak bodlavé špičky,
špičky, co do těla se ti zabodnou.

Mám ráda zpěvné ptáky,
co klapají svými zobáky.

Hřiby, co voní po jehličí,
stromy, co se do slunce tyčí.

Mám ráda barvy světa,
vůně, tvary a správná věta.

Mám ráda ten můj život,
cítím já s ním.
Verčík