Na srdci ledovou pavučinu,
omotanou střípky vzpomínek.
Vyhaslé hvězdy v očích,
za společníka jen stín.
Na zastávce času vystoupit,
pod krokem nechat tát sníh.
Kovovým ostřím přes život,
v klidu navždy snít.
Odcházet a nevidět tě na konci cesty,
dostat jedinou šanci to změnit.
Prší a už nikdy nepřestane,
prší z ledových očí sůl.
Překročit hranici života,
za kterou ty nemůžeš.
Hledám marně dveře zpátky do života,
jen v den úplňku jsem to byla já.
Poslední komentáře
před 10 let 47 týdnů
před 10 let 47 týdnů
před 10 let 49 týdnů
před 11 let 7 týdnů
před 11 let 18 týdnů
před 11 let 18 týdnů
před 11 let 27 týdnů
před 11 let 37 týdnů
před 11 let 49 týdnů
před 12 let 5 týdnů