Vysychá poušť
i květiny zde zmírají
začínáš se bez stínu kácet
naše pohledy ve tmě marně se shledají
když namísto svátostí
uctíváme kalkulace.
Tichounce zní volání
v dunách zmatené přešlapování
tuží obtahuji svou duši
snad chytnu tvar
neztratím poslední šanci
nebýt stár.
Nezakouše mizérii
zpackaného živoření
srdce nosím jako vzteklou zmiji
a kus lásky na šňůrce
přívěsek na klíče
co vlastně láskou není.
Poslední komentáře
před 12 let 4 týdny
před 12 let 5 týdnů
před 12 let 6 týdnů
před 12 let 17 týdnů
před 12 let 27 týdnů
před 12 let 27 týdnů
před 12 let 37 týdnů
před 12 let 46 týdnů
před 13 let 7 týdnů
před 13 let 14 týdnů