Vysychá poušť
i květiny zde zmírají
začínáš se bez stínu kácet
naše pohledy ve tmě marně se shledají
když namísto svátostí
uctíváme kalkulace.
Tichounce zní volání
v dunách zmatené přešlapování
tuží obtahuji svou duši
snad chytnu tvar
neztratím poslední šanci
nebýt stár.
Nezakouše mizérii
zpackaného živoření
srdce nosím jako vzteklou zmiji
a kus lásky na šňůrce
přívěsek na klíče
co vlastně láskou není.
Poslední komentáře
před 12 let 20 týdnů
před 12 let 21 týdnů
před 12 let 22 týdnů
před 12 let 33 týdnů
před 12 let 43 týdnů
před 12 let 43 týdnů
před 13 let 1 týden
před 13 let 11 týdnů
před 13 let 23 týdnů
před 13 let 30 týdnů