Já zůstala stát, jen tiše čekám .
Ty srdce máš moje, snad marně se lekám.
Stojím a dívám se do dálky, vzpomínky navlékám jak korálky.
Snad zase přijdeš, jak po dni noc, snad poznáš, že chyběls mi moc.
Všechno to slovy nelze říct, tak z úst do úst píše láska list.
Z úst do úst píše láska psaní, nic není sladší než milování,
ať trvá věčně a nepřijde ta chvíle, kdy budu bloumat jen tak bez cíle.
Máš srdce mé v rukách, snad nepustíš ho, jinak se rozbije to krásné, co vzniklo.
Pak nezůstane nic, jen černo v duši, snad nemusím se bát, to dnes netuším.
Možná, že jednou ta chvíle přijde a budem se ptát, co s námi bude.
Já vím, že na to teď nechci se ptát, jen strašně si přeju, abys mě měl rád.
MarAl