Sněhová vločko v závěji dnů,
která se vrátila do minulých dnů.
Svou tvář jsi na chvíli dala vzpomínkám
a v mnohých do teď nevíš kudy kam.
Tvá duše jako pápěří
na skleněných křídlech snů
Tak těžko se nosí
Když chceš odejít z mých dnů.
Lehkost Tvé duše
na vlnách větru
nepotkám v tramvaji
a ani v metru.
Obrys Tvé tváře
v polštáři vyšitý
je pro mé oči
už na vždy zažitý.
Svítání v Tvých stínech řas
říká, že na Tobě není kaz
Každý záhyb Tvého těla
z Tebe krásnou ženu dělá.
Václav Sikora
Poslední komentáře
před 13 let 12 týdnů
před 13 let 13 týdnů
před 13 let 14 týdnů
před 13 let 24 týdnů
před 13 let 35 týdnů
před 13 let 35 týdnů
před 13 let 45 týdnů
před 14 let 2 týdny
před 14 let 14 týdnů
před 14 let 22 týdnů