Do zelené trochu alpy
laciná varianta absintu
a tužka a papír a cigaretka
a tato zpověď…

***
nechápu princip spalovací pece
třicátého pátého října
odvracím tvář
před fosforově blikající tabulí
stojí na ní
že si mě chceš vzít
šedesát
šokem
se promrkávám do přítomnosti
podskočil jsi zrezivělý most
mládneš vedle mě
sedmdesát
jako kontrolor ve fabrice
šťouráš se ve všem
osmdesát
je čas vymyslet něco
převratného
k některým knihám musí člověk
zestárnout
neboj se stárnout, šeptáš mi
do ucha
do svědomí
do nejniternějšího Já
odstrčila jsem tě
protože
devadesát
blížíme se k stovce
a nic převratného
jsem zatím nevymyslela
a tak rychle stárnout
se mi asi, sorry, nechce