SLOVNÍ DECH PŘIJAL VCELKU RÁD
PŮJČIL SI NA NĚJ OD PÁNA BOHA
DESETIKORUNU
VLOŽIL JI SÁM SOBĚ DO ÚST
ABY SKŘEHOTAVÝM HLASEM
VYSVĚTLIL CO JEJ OD PRADÁVNA
TAK TÍŽÍ NA DUŠI
JEHO SPÁSOU I KORUNOVACÍ NA VĚČNOST.
ROZEVLÁTÁ VĚČNOST STÉKÁ MU K MALÍČKŮM
PO KAPKÁCH DRTÍ JEHO OPOTŘEBOVANÉ KLOUBY
A ON VZDYCHÁ, USMÍVÁ SE
PŘEJE SI TIŠE, ŠELESTEM NA SRDCI
ABY NEMUSEL ODEJÍT
LEČ VÁBÍ JEJ TO PEKLO HOROUCÍ
VOUSY MÁ STAŽENÉ JAK SNÍTKU JASMÍNU
POTEM ZBORCENÉ, USEDÁ DO STÍNU
POD KEŘÍK MANDLOVÝ....
...PRAVDU UŽ NAŠEL
VE VÍNU!
JEN NIKOMU JI NEPOVÍ
Poslední komentáře
před 12 let 5 týdnů
před 12 let 5 týdnů
před 12 let 7 týdnů
před 12 let 17 týdnů
před 12 let 28 týdnů
před 12 let 28 týdnů
před 12 let 37 týdnů
před 12 let 47 týdnů
před 13 let 7 týdnů
před 13 let 15 týdnů