Monology srdce - Euforie

„Ach bože, jak jednoduchý je recept na spokojený život: žít celým tělem a celou duší!“
Jsem na vrcholu. Za hranicemi všeho. V dokonalosti ráje a ve spalující vášni inferna. Mimo prostor a čas. Má mysl opustila omezující hmotu a vznáší se v čirém bytí. Mohu vystoupat do nebe na křídlech pegasů, plout nekonečnými mořskými hlubinami nebo se ponořit do tekoucího ohně největších vulkánů. Mohu vše. Neexistují limity. Ne pro mě. Stačí myšlenka a nemožné bude skutečností, přítomnost se stane věčností a osud změní svůj běh. Není nic, co by mi bylo zapovězeno, nebo co by mě mohlo zastavit. V každém atomu svého těla cítím nekonečnou sílu, každá má myšlenka je přesná a dokonalá jako nejčistší křišťál. Prožívám jednu z nejnádhernějších chvil, jaké mi kdy nekonečný život přichystal. Je šíleně krásná a závratně bláznivá, neodolatelně živoucí a nespoutaná. Hasí věčnou žízeň po životě a tiší nejkrutější hlad. Ano, teď konečně cítím, že dýchám z plných plic.