Plujíce oblohou , obdařen temnou mocí,
Tvořím krásy a bolesti , tajemných nocí
Černá noc je královna , já měsíc její král
Proč si se mne ty červe , vždycky tolik bál?

A ve stavu úplňku , moc má nezná hranic
A život člověka nestojí vůbec za nic
Marnost z přání nemožných , často tě přepadá
Právě když mou vůlí , hvězda na zem dopadá

Vidím do duší i do nekonečných dálek
A obrazy milenců i neskončených válek
Jsem svědkem smrti vašich posledních nadějí
Když nepřichází zázraky , jenž se prostě nedějí

Vidím vám do srdcí i pod obaly masek
Vidím v dáli bolesti i konce vašich lásek
Váš osud je tak nezvratný , až vás líto přijde mi,
že nežijete v nebesích , že umíráte na zemi.