konsternována rájem trnů,
toliko snů skryto v každém ostnu tom,
ne nenarážím na tmu těch všedních dnů,
jen líbí se mi novost, zkrat a jejich zlom
rozmanité, hladké, drsné, jemné
mlčí tiše ve stínu obyčejného bohatství,
ne, ještě jsem se nepíchla,
a přece stát a dívat se je kouzelné
jako by nepromlouvaly k času,
a vůbec, on jim nedává než růst,
nač, k jakému to smyslu
ptám se a vím, že žijí pro krásu
ano, pro krásu a trny snů,
o nichž Růženka své ví,
usneme spolu v jejich trnoví,
a možná kaktusy promluví,
vždyť volní a bez času budeme
Poslední komentáře
před 12 let 39 týdnů
před 12 let 40 týdnů
před 12 let 41 týdnů
před 12 let 52 týdnů
před 13 let 10 týdnů
před 13 let 10 týdnů
před 13 let 20 týdnů
před 13 let 29 týdnů
před 13 let 42 týdnů
před 13 let 49 týdnů