Je těžké býti debilem, konkurence je vysoká, ale mně se to povedlo!

Nastal čas odstrojit stromeček, vždy se toho ujímá mamka, ale letos nestíhala, tak jsem se nabídla já. Taky z důvodu, aby neměla řeči , že nic nedělám a všechno dělá jen ona.
Ze skříně jsem vyndala krabice na ozdoby a světýlka a začala jsem stromek svlékat do naha. Začala jsem tím co šlo – jednou to byly třásně podruhý zase ozdoba, to či ono, hlavně že to šlo sundat.
Do toho přišla kontrola (mamka) a to bylo povyku- nejdřív že mám špatný postup při sundavání ozdob, pak jsem je skládala do špatných krabiček což podle mě je úplně jedno jestli dám komunistickou ozdobu sem a demokratickou tam či k sobě a nebo úplně naopak, se jich nakonec ještě budu ptát která je která, jsem snad blázen , divokej? Hlavně že se to tam vejde ne?
Další neštěstí bylo, když se mi do sebe zamotaly ruský světýlka s českýma, nevím kdo s kým si začal, ale debil jsem byla já. Největší skandál nastal, když se krabice již plné komunisticko-demokratických ozdob skládaly zpět do skříně, bohužel jsem si nezapamatovala jak která krabice byla položená a která byla nad ní, pod ní a vedle ní, být po mém naskládala bych to tak, aby se skříň dala zavřít a víc bych se nestarala, ale jelikož mám matku zdegenerovanou svými zvyky muselo to být tak jako před časem vánočním. Na hodinové přeskládávání a bádání jak to vlastně bylo složeno jsem rezignovala, jelikož já na tohle opravdu nemám.
Ve výsledku si to uklidila sama a já jsem v očích své maminky byla neschopný, nic nedělající, ničící a ještě k tomu zase blbý tvor, kterého jí zřejmě vyměnili v porodnici, protože není možný, aby měla doma takovýho debila a ještě vlastního.