Horkýže slíže je čtyřčlenná slovenská skupina z Nitry, která vznikla v roce 1992. A pro vás přinášíme rozhovor s frontmanem Peterem Hrivňákem alias Kukem. Jaká byla vaše studentská léta? Jaký jste byl student?
No, byl jsem špatný student. Jediné, co mě ve škole bavilo, byl hudební kroužek. Tady jsem vlastně založil svou druhou kapelu. A léta byla taková - málo lásky, protože jsme byli samí kluci a nejbližší holky byly naproti na obchodce. Tak jsme je jen tak chodili šmírovat do sprch. To byla vlastně taková první masturbační léta. Internát, šmírování vychovatelek, první chlast. Také jsme to moc nepřeháněli, většinou jsme koupili, co bylo levné, laciné „čučo“, no, na to jsme se většinou složili. Většinou se z toho nedalo opít, ale jednou jsem dopadl velice zle. Rád vzpomínám na to, když jsem usnul u stromu, který rostl hned vedle internátu. A kamarád mi tam donesl kýbl, to bylo o průser. Ale jinak studentská léta, byla super.

Měli vás učitelé rádi?
Určitě, ale jak kteří. Učitel slovenštiny mě měl rád, byl to takový trochu homosexuál. Trošku. A ještě mě měl rád tělocvikář. Ten naštěstí homosexuál nebyl. Ale měly mě hrozně rády učitelky – a já je. Sedával jsem v první lavici, díval jsem se jim pod sukně, protože jsem nemohl sedět v zadu, kde jsem neviděl na tabuli. Vždy jsem čekal, kdy se rozkročí, a na to jsme se dívali. A měli mě rádi. Já jsem některé neměl rád, ale když jsem se s nimi později setkal, říkali mi, že mě měli rádi. Tak já mám rád i je už.
Musím se něčeho napít, protože mi vyschlo v krku. Takové otázky na tělo, musím si povídat o sexu. To je strašné, já si dám „matonku“.

Je první máj, co si představujete pod pojmem láska?
Láska – potřebná věc k životu, protože kdo nemiluje, nenávidí. To je tak. A když někdo miluje, miluje moc, tak taky nenávidí. Teď jsem z toho zmatený. Kdo miluje moc, ten miluje tak, že až nenávidí. Takže jsem z toho prostě zmatený.

Co si myslíte o dnešní mládeži?
Že někteří nevědí, že brusný kotouč se nenačítá na věži. A něktěří prostě jsou příliš chytří. Nejlepší je být zdravě hloupý. Prostě jak to zpívají Chinaski, pozoruj věci z povzdálí. Ale víš co? Já si myslím o dnešní mládeži, že je taková, jaká byla ta naše. Mladá, krásná, hloupá...

Máte svůj vzor, idol, který vás ovlivnil?
Mám velmi hudebních, textařských, hodně takový srdečních lidí, kteří mě ovlivnili. Lidé se ovlivňují navzájem – akorát smůla je, že někdy ti zlí ovlivňují ty druhé. A to je taky, když se člověk setkává s těmi lidmi, bere si to od nich, a je vychovávaný v tom duchu, jak by to úplně nemělo být. Ale ať hodí kamenem ten, kdo je bez viny. Já taky nevychovávám stoprocentně svého syna. Taky některých kroků lituji. Ale to se nedá. Já si myslím, že je třeba dělat maximum, dávat lidem dobrou hudbu a texty. Bavit ty lidi, protože když se baví, mají pozitivní myšlení a dělají věci pozitivně. A dokonce se jim i začne dařit. A já si myslím, že i my ovlivňujeme lidi jako kapela. A to je dobře.

Jaké je vaše životní heslo?
Nemáme životní heslo. Dokonce nemáme ani rituál před koncertem. Říkám jim to stále, udělejme si ho. Potřebujeme ho, protože ho nemáme. To je jako životní heslo. Prostě něco uděláš. Nemusíme si čuchat zadky, můžeme si je třeba zipsovat. Anebo, co já vím, se zubníma vrtačkama si udělat nějaký tanec kolem stolu. Prostě něco dělat, ale my neděláme nic. Red Hot Chilli Peppers mají rituál, všichni mají rituál. A my nemáme nic, ani životní heslo, ani rituál. Nemáme, no.

Jakou máte špatnou vlastnost?
Lenivý. Nezodpovědný. Hm, popudlivý. Co ještě dělám blbě? Občas jsem nervozní nervák.

A ještě mi povězte, co si myslíte o alkoholu a drogách?
Já si myslím o alkoholu, že existuje taková nemoc, například nekuřáků, že nikdy nekouřili a stejně těžce onemocní na plíce. Myslím si, že to bylo vyrobené pro lidi, tak by se to mělo vyzkoušet trošku.Ale je nutné pít s mírou. Nemám rád větu „klín se klínem vyráží“. Tam je začátek závislosti na alkoholu. Ještě máš v sobě alkohol a už tam dáváš další. Je potřeba nechat ty jedy vypařit se, když je ti zle, tak pít vodu, ať si játra odpočinou. A potom jdeš chlastat. Je to tak, protože ti lidi, co jsou už v devět ráno na panácích, ještě mají zbytkový alkohol a dávají si další, tak jsou nasátí alkoholem jako … A potom zjistí, že po třech týdnech, když mu došel chlast, má delirium, protože tělo potřebuje alkohol. Závislost na alkoholu je zlá věc, je opravdu potřeba dávat si pauzy.

A co byste na závěr vzkázal našim čtenářům?
Co bych vzkázal? A Ty jsi kdo, v tom časopisu? Ty jsi jako redaktorka? Tak čtenářům vzkazuji, že když jsou milí tak jako redaktorky, tak je to super.

Děkujeme za rozhovor

Žaneta Sikorová, Kamil Mrázek

copyright© 2009, Studentský časopis PROSTOR