Vysychá poušť
i květiny zde zmírají
začínáš se bez stínu kácet
naše pohledy ve tmě marně se shledají
když namísto svátostí
uctíváme kalkulace.
Tichounce zní volání
v dunách zmatené přešlapování
tuží obtahuji svou duši
snad chytnu tvar
neztratím poslední šanci
nebýt stár.
Nezakouše mizérii
zpackaného živoření
srdce nosím jako vzteklou zmiji
a kus lásky na šňůrce
přívěsek na klíče
co vlastně láskou není.
Poslední komentáře
před 13 let 12 týdnů
před 13 let 13 týdnů
před 13 let 14 týdnů
před 13 let 24 týdnů
před 13 let 35 týdnů
před 13 let 35 týdnů
před 13 let 45 týdnů
před 14 let 2 týdny
před 14 let 14 týdnů
před 14 let 22 týdnů