ROK PO ROKU,KDEKOLI A KDOKOLI

Když se zamýšlím nad osudy mladých žen,o kterých mám v úmyslu psát,napadá mě nemalé množství otázek a určitě nejen mě.Mezi nima i otázka pro všechny,ženy i muže.Jak bezpečně se člověk může cítit třeba v práci,vyjmeme li možnost,že pracuje u zásahovky.Jaké reálné nebezpečí vám hrozí třeba na cestě autem od jiné osoby,pokud v tom autě máte jet sám.Jaké riziko pro vás může znamenat akce či večírek,na který se jdete bavit s lidmi,o kterých si myslíte,že je znáte.A nakonec...,jak moc jste chránění ve vlastním bytě?
30.10.2004,29.7.2005,konec června 2006,24.2.2007,19.12.2008 a 25.9.2009. Na první pohled datumy posledních šesti let,které si nejsou nijak zvlášť podobné.Přesto mají společného víc, než by se mohlo zdát. Ruku v ruce jdou s těmito dny jména mladých žen,která jste už mohli v médiích slyšet či číst. Monika Burešová,paní Ilona X,Marie Nesettová,Marcela Wojnarová,Soňa Ileová a Jana Svobodová.
Když říkám mladých žen,tak opravdu mladých.Pětici z nich nebylo vic než cca 38let,z nich dvě nedožily třicátého roku života a další bylo jen 32let.Věková podobnost není zdaleka jediná,co všechny ženy spojuje.Až na dvě z nich to byly matky,co hůř,a to je pro mě zvlášť otřesné,tu zbyly dítka skutečně velmi malé,v nejhorší chvíli i jako samotní svědci.Nevyjímaje ani to,že zmiňované ženy byly většinou i atraktivní,měly rodiny,manžely nebo druhy.Na těchto podobnostech by se nemuselo hledat nic zvláštního,řekl by si kdokoli z nás. Kdyby tu ovšem nebyl ještě jeden společný,děsivý jmenovatel. Všechny ženy zemřely ve zminéných datumech rukou vraha.A pachatelé všech těchto vražd se dosud nepodařilo vypátrat.
Jak jsem již v úvodu nastínila,napadá mě v této souvislosti mnoho otázek,kdy a za jakých okolností se člověk vlastně může cítit bezpečně.Když pracujete v hotelu na recepci,končí vám směna,v šuplíku se nenachází větší hotovost a kolem vás projde zhruba každé 3minuty člověk,čekali by jste ,že vás tam příjde pobodat vrah,jako paní Moniku?Taková videopůjčovna také není místo,kde by se člověk bál o svůj život,zvlášť těsně po poledni a rovnou na náměstí,kde je vysoký pohyb lidí.Přesto i tady někdo surově bodnými ranami ukončil život paní IlonyX,která tu pracovala a co je na tom skutečně zavádějící,vraha zachytila kamera ,když opouštěl provozovnu po činu,a nic moc si z té půjčovny neodnesl.Sebral ale tehdy matku dítěti a druhovi ženu. Proč musela zemřít rukou vraha paní Marie,když jela svým vozem na pracovní schůzku,a měla být ve voze sama?Přibrala stopaře?Nebo jen vystoupila aby se protáhla po 40km dlouhé cestě od svého domova a tam se jí zmocnil krutý vrah,který navíc zanechal v autě drahý počítač a na těle oběti ho vůbec nezajímaly zlaté šperky.I tady doma smutní dcera.Samozřejmě nechci zlehčovat krutý případ paní Marcely,když řeknu,že když pracujete v sázkové kanceláři,kde se vám denně točí pod rukama větší sumy peněz,musíte být připraveni i na přepadení.Paní Marcela si určitě míru rizika uvědomovala,ale to by člověk tuhle práci nemohl dělat a někdo to dělat musí.Chtěl tady útočník víc peníze a nebo šel s jistým cílem-vraždit?Otázka vskutku pro otrlé kriminalisty,protože tato mladá maminka nebyla jen přepadena, se zřejmým loupežným motivem,ale byla opět pobodána a to brutálně.Proč?Zůstal po ní tehdy teprve 6letý klučík. Jméno Soňa Ileová se skloňovalo v mnoha pádech od 19.12.2008,kdy se nevrátila z vánočního večírku.Klasická viliovka,představte si ,že slavíte s lidmi,které znáte a vidíte dnes a denně v práci.Máte dokonce dohodnutý odvoz,co by se vám asi tak mohlo stát?Jenže už za pár hodin vás postrádá novopečený manžel,navíc všechny vaše věci jsou na místě,jen vy zmizíte a to na poměrně dlouhou dobu.Po třech měsících vás najdou mrtvou. Byla Soňa málo opatrná,nebo narazila na špatném místě na špatnou osobu? Ať už jsou předešlé případy více či méně cítit ironií osudu,ten poslední datumově nejmladší ,je co do vykonání i samotného místa činu zvlášť paradoxem,když pojmu otázku bezpečnosti. Domov je místo,které si utváříme vesměs sami.Zázemí skýtající pocit bezpečí a jistot.Tak nějak ho snad vnímáme každý a nejinak to určitě cítila i paní Jana.To dopoledne byla doma s malinkou dcerou a když vám někdo zazvoní u dveří v čase,kdy chodí zrovna třeba pošťáci,řekněte,otevřeli by jste dveře bytu? Mnoho z nás bez jakýchkoliv pochyb asi ano.Také paní Jana otevřela a nutno dodat velké-Bohužel.I ona se v následujících vteřinách ocitla tváří v tvář svému vrahovi,jako její předchůdkyně,s tím rozdílem,a to je paradoxní ,ve vlastním bytě,za přítomnosti teprve 2leté holčičky .Stejně jako paní Marcela,Monika a IlonaX,byla i Jana brutálně pobodaná a zůstaly po ní 2dětí,druh a plačící rodina. A jak už jsem výše řekla,ti co mají na svědomí životy mladých žen, jsou stále pod rouškou bestiálního tajemství na svobodě. Proč tyto ženy musely zemřít,a hlavně kdo jim toto provedl,to je otázka pro kriminalisty.Mě napadá ptát se,jak se může žít těm vrahům.Jestli je někdy policie dopadne.Kolik takových tady po tomto světě ještě chodí? A zda stačí být jen opatrný? Asi nestačí. Jak je vidět,děje se tak komukoliv,kdekoliv a kdykoliv.