Domů

Po dvanácté

St, 31/10/2007 - 14:48 od Jakub.Kladnicek

Je po dvanácté
Poledne šeptá svůj malý klam
Jak svírá mne srdce
Že jsem tady a ty tam
Každý sám.

Je po dvanácté
Dvanáct učedníků nehybně v obraze
Poslední večeři prostírá
Ještě před chvíli držel jsem tě v náručí
Ach tak blaze.

Teď stín ručiček protivně
O mou paži se opírá
Prací znuděný den
Bere dech i naději
Vzývané večery za vteřinu lásky.

Padám jako květ bodláku
Mezi sedmikrásky
Zjizvenou předehrou
Hodím žalostně plivanec do grogu
A ty se otočíš zády duší svou.

Sdílet příspěvek na:
  • Digg
  • Facebook
  • MySpace
  • Twitter
  • Google
  • Yahoo
  • Buzz Up!
  • LinkedIn