A přece zpívají!
Nikdo mi to nevymluví, nikdo,
snad kdyby stokrát chtěl...
ten rytmus, ta vášen, ten žal...
Stoupá a klesá mlžná pára dechu,
škoda, že nemluví,
škoda, ach žel...
Svědectví mnohá slyšet
by z chřtánu jich v oblacích
chtěla bych stokrát...
jest to můj tisícerý vzdech...
jak bláhové!
Jiskřivá ocel, sirné prameny,
vůně a zápach předloňských vajec,
nenávratně ztraceny
mnohé z těch věcí jsou...
možná víc než navěky...
A přesto...zpívají!
A hrají na milion strun,
na klavír bez kláves,
bez rytmu, potají,
s rytmem vem´ ďas...
Poslední komentáře
před 12 let 14 týdnů
před 12 let 14 týdnů
před 12 let 16 týdnů
před 12 let 26 týdnů
před 12 let 37 týdnů
před 12 let 37 týdnů
před 12 let 46 týdnů
před 13 let 4 týdny
před 13 let 16 týdnů
před 13 let 23 týdnů