Ocelené zpěvy

A přece zpívají!
Nikdo mi to nevymluví, nikdo,
snad kdyby stokrát chtěl...
ten rytmus, ta vášen, ten žal...

Stoupá a klesá mlžná pára dechu,
škoda, že nemluví,
škoda, ach žel...

Svědectví mnohá slyšet
by z chřtánu jich v oblacích
chtěla bych stokrát...
jest to můj tisícerý vzdech...
jak bláhové!

Jiskřivá ocel, sirné prameny,
vůně a zápach předloňských vajec,
nenávratně ztraceny
mnohé z těch věcí jsou...
možná víc než navěky...

A přesto...zpívají!
A hrají na milion strun,
na klavír bez kláves,
bez rytmu, potají,
s rytmem vem´ ďas...