Monolog nesnesitelné manželky

Obrázek uživatele Kateřina Kočová

No to svět neviděl! Chodí si domů, kdy se mu zachce! A když se ho slušně zeptám, dokáže jen tupě mlčet. Celej dědek! V životě jsem neviděla tak paličatýho mužskýho! Co já bych panečku dala za jinýho. Jen co si vzpomenu na Toníčka z Horní Dolní, nejradši bych…No to vám byl lidičky ale chlap! Jenže já, husa, si vydupala pražskýho ouředníčka z banky. To jsem si teda dala. Peníze domů stejně nenosí, takže Kajmanský ostrovy, o kterých sním celej život, stejně nikdy neuvidím. Jo, to on mi sliboval hory doly, na začátku, když si mě bral. Ale teď? Skutek utek. Ještě že maminka už nežije! V hrobě by se, chuděrka, celá obracela. Ten můj starej, to víte, je obrovsky paličatej a ještě k tomu pěknej lakomec. Teda takhle. Abyste rozuměli, před cizíma to on by se rozdal, to teda jo! Pak vždycky přijde domů, hlavu vláčí skoro po podlaze, a že na Kajmany zase nezbylo. Na otázku odpovídá otázkou a co hůř, ve chvílích každodenní opilosti se večer svlíkne do naha a pravidelně usíná schoulený ve vaně. Uškrtit, by ho bylo teda vážně málo, bídáka!