Do kanceláře advokátní kanceláře dopadaly skrze velké okno ve francouzském stylu paprsky odpoledního slunce. Rozbíhaly se po pokoji a obzvláště krásné odlesky házely zlaté vlasy mladé advokátky. Nádhera. Kontrastem vůči tomuto výjevu byl výraz jejího obličeje. Beznaděj. Očima přejížděla po složkách na svém pracovním stole. Již třetí rozvod tento týden, pátý tento měsíc, přičemž z něho uběhly teprve dva týdny, honilo se jí hlavou. Na jednu stranu, ano, právníci mají práci, ale na druhou stranu, jak může takováto práce přinášet naplnění?! S hlavou plnou takových myšlenek sebrala kabátek a vydala se do ulic rozpálených květnovým sluncem.
Statistiky hovoří zcela jasně. Na Ostravsku se rozvádí každý druhý pár. Ale jak je možné, že zpočátku slibně vyhlížející lásky tak brzy zavane sníh nebo na ně napadne silná vrstva prachu, kterou se ani jednomu páru nechce setřít? Má cenu v dnešní době hledět na manželství jako na něco smysluplného? Rozčarování nad takovou situací jistě neprožívá jen mladá advokátka, ale spousty dalších lidí, kteří se ve svém životě snaží lásku nalézt. Zvláště mladí lidé často bojují s myšlenkou, zda má láska ještě v dnešním světě nějakou cenu, vždyť mnoho z nich mají rodiče, kterým to také zrovna nevyšlo nejlépe. Ale člověk je tvor, jež má ve svém srdci zapsanou, ať si to přizná či ne, touhu po nezničitelné lásce. Po lásce, která vydrží, po nezničitelné lásce, která naplní jeho život. A tak se potácí ze vztahu do vztahu, který tak často zevšední a ztroskotá již na malých překážkách. Zlomený a unavený, pod tíhou takovéto situace klesá k zemi a nemá chuť ani sílu vstát. Existuje tedy taková láska, kterou hledá?
Nad takovou otázkou si láme hlavu jistě mnoho filozofů a psychologů. Možná hodně lidí má pocit, že dnešní svět už od takových hodnot dávno upustil. Vždyť následky máme všude kolem sebe. Mnoho rozvedených párů, rozvrácené rodiny, zlomená srdce dětí…Je nějaké východisko?
Nabízí se jedna možnost. Do světa, do života každého z lidí, může vejít opravdová láska s velkým L. Láska, která zapsala touhu po nezničitelné lásce do lidských srdcí. A takovou láskou je Bůh. Zvláštní, jak zřetelnou paralelu lze vidět mezi postupujícím „moderním“ světem, který odmítá Boha a mezi narůstajícím počtem rozvedených párů. Není snad toto zásadním bodem k zamyšlení? To ať uváží každý sám. Láska dala každému možnost se rozhodnout. Ale ať už se rozhodneme jakkoli, ta Láska neustále čeká, a až ji nalezneme, naše srdce se plně ztotožní se slovy prvního listu Korintským apoštola Pavla, třináctá kapitola: „Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, nevychloubá se a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit a nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždy se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska má naději láska vytrvá.“ Když dovolíme této Lásce vejít do našeho života a necháme ji proniknout všechny jeho oblasti, naše vztahy a celkové bytí budou stavěny na skále.
Lucie Beli, Třinec
t. č. studentka Karlovy univerzity