Americký spisovatel Elbert Hubbard řekl, že největší chyba, kterou v životě můžeme udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláme. Ruku na srdce, kolikrát nás už strach odsunul na vedlejší kolej a rozhodl ''zastavit vlak''? Proč se mu stále poddáváme? Proč jednoho dne neřekneme dost?

„Samota je dobrá věc, žije-li člověk sám se sebou v míru a má-li co určitého na práci.“ Řekl Johann Wolfgang Goethe. A dokonce ještě řekl, že samota je nejvyšší dobro, nejvyšší dar. Dle mého názoru záleží na situaci a na tom, jak se zrovna cítíme.

Obecně se také říká, že samota je nejlepší vychovatelka moudrosti. Což nepopírám, protože samota nás povětšinou vede k hlubšímu zamyšlení a k rozvinutí, nebo upřesnění svých názorů, cílů... Ze samoty se rodí lidé velikých duší.

První myšlenka, která by mě napadla, kdyby si položila otázku na téma politika, by pojednávala o současném seskupení politických tvorů v Parlamentu České republiky.
Parlament se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu. Ve skutečnosti to však je parta "klaunů", kteří se dělí do různých politických stran, které se ještě navíc kmotří na pravici a na levici.

Mám chuť žít, znovu a znovu.
Mám chuť se rozběhnout, mohu?
Snad mohu.
Mám plán, začít znova.

Mou zbrojí stalo se opovržení,
štítem, neochvějná nenávist.
Nic víc nepotřebuji k životu,
nic víc nepotřebuji ke smrti.

Mizí jedna vzpomínka za druhou,
dny, kdy jsme stály jedna za druhou.
Naše životy se pomalu loučí,
už se nikdy, nikdy nesloučí.

Volám temné prokletí,
ať se srdce rozletí!

"Upálit! Upálit!" křičel dav zběsile,
za to co udělala jsem tvé rozmilé.
Stále cítím její krev na dlaních svých,
snad pro Vás, pro mě to není hřích.

S úsměvem za ruku světem prorazím,
protože na radost věřím.
Věřím na krásné dny,
věřím na dny bez temnoty.

Zopakuj si tato slova třikrát za sebou,
jak líbezná písmena za sebou jdou.
Alice plná tajů ve svých šatech,
to jméno utkvělo mi na rtech.
Alice...co vlasy jí voní po heřmánku,

V životě se naskytnou příležitosti, spíše rozcestí, která Tě povedou někam dál než sis myslel. Někde se, ale zastavit musíš.

Jsou cesty, spíše rozcestí, kde nerozhoduješ sám, ale tvé činy. Oni tě poté popostrčí tím daným směrem. A je celkem jedno zda budeš spokojen či naopak. Budeš bojovat, snažit se udržet si místo na světě a ukázat, že cesta jenž sis zvolil je ta tvoje. Tím myslím, tu pro kterou se rozhodlo tvé srdce.