V podivném podniku Chateau l'Enfer Rouge jsem po koncertě odlapila zpěváka a klávesistu Skalené Tresky Matěje Slováka a zeptala se ho, jak jde život mladého perspektivního muzikanta.

Jak dlouho Skalená Treska vlastně funguje a jaké byly její začátky?
Kapelu jsme založili v létě 2004, takže oficiálně fungujem něco přes dva roky. Začátky nebyly jednoduchý, kdo někdy zakládal z gruntu kapelu, ví, co mám na mysli. Půlka lidí neměla koupený nástroje, natož aby na ně uměla hrát. Například půl roku jsme se sehrávali bez bicích, což mělo za následek rytmickej chaos. Měli jsme ale přeci jen výhodu, protože se nám podařilo hned na začátku sehnat vlastní zkušebnu.
Co byl ten prvotní impuls, kdy jste si řekli-založíme kapelu?
Sto zvířat. Jednoduše jsme se zbláznili do jejich hudby a chtěli jsme být jako oni. Hodně lidí Zvířatům zazlívá, že hrajou komerční pop, že to není to ska, co to bývalo a já nevim co ještě. Ať je to jak chce, pro nás byli pánové Ostrouchov, Belko, Kalina a spol. vzorem.
Jak bys popsal styl vaší hudby?
Hrajem takovej podivnej mix. Ska rytmika, popový melodie, sem tam jazzový postupy a spousta dalšího. Chceš-li škatulkovat, hoď nás třeba do ska-popu.
Co říkáš na ska-popový fanoušky v Čachách?
Ska poslouchá u nás spousta rozdílnejch lidí. Na koncertech potkáš rudeboye, punkáče, dredaře, skejťáky ale i normální měšťský lidi a v tom je tenhle styl skvělej. Je super koukat se na to, jak vedle sebe tančí kluk s čírem a holka v hip hopový kšiltovce. Nemám žádnou pravomoc hodnotit lidi, co choděj na naše koncerty, ale řek bych, že jsou vesměs fajn.

Na co při hraní myslíš?

1. "Neslyšim kopák a dechy, sakra!"
2. "Tamhle v rohu je docela pěkná holka."
3. "Je mi vedro, v tomhle nejde hrát. Kde mám ručník?"
4. "Dneska je to hrozný, potřebujem zkoušet."
5. "Dneska to docela šlape. Uf."
Jaký se ti stal nějvětší trapas na podiu?
Těch opravdu velkejch bylo a bude tolik, že si ani na všechny nevzpomenu. Například jsem při uvítání konstatoval v sobotu, že je pátek a ve středu, že je sobota. Kam se to ale hrabe na Kvída (bubeník), kterej ve Mlejně bubnoval tak zarputile, že sletěl ze židle do zákulisí.
Jakou vlastní písničku máš nejraději?
How To Be Famous (new version)
Jakou písničku sis naposledy zpíval celý den?
Blur - Song2

Cítíš nějakou popularitu? Co fanynky?
Popularitu fakt necítim (ještě aby jo, když hrajem 2 roky). Akorát na letošnim ročníku festivalu Mighty Sounds se mě pár lidí ptalo, jestli jsem ten z Tresky. A na balení fanynek jsou v kapele jiný členové.
Čím si chtěl být jako malý?
Doktorem. A to mi vydrželo doteď.
Takže jak stíháš přípravu na vejšku, na maturitu a kapelu?
Stíhat se to dá, ale je to fuška. Doufám, že v létě budu koncertujícím medikem...
Dokážeš si představit svůj život bez hudby?
To opravdu nedokážu. Už jako malýmu mi máma furt zpívala, pak jsem začal hrát na piano a muzika mě už nepustila. Hudba je skvělej relax, sranda a člověk u ní může v klidu přemýšlet.
Jakých vlastností si na lidech vážíš a jaké nemůžeš vystát?
Mám rád lidičky, kteří jsou svý a na nic si nehrajou. Maj svůj styl, jsou upřímný a maj srdíčko na správnym místě. Nejde o peníze, ale o to, jestli člověk umí dát něco ze sebe. Nemám rád falešný a egoistický týpky, co si myslej, že jsou nejlepší pod Sluncem (ironický smích).

Jaké vás čekají nejbližší akce?
8.12. vyrážíme poprvé do Mladé Boleslavi, zahrajeme tam v klubu Rychta. Den na to (sobota 9.12.) nás můžete vidět na benefičním koncertu pro Keňu v pražském Matrixu (kromě nás vystoupí Prohrála v kartách, Ska´n´Daal a spousta dalších kapel), tam to bude stát za to.

• Děkuji za rozhovor

  Klára Javůrková

  foto: Jan Navrátil, www.navy.rajce.net