• Máte děti, jestli ano zdědili váš imitátorský talent a humor?
  Děti nemám. Jsem rozvedený od roku 1990. Takže to po mně ještě nikdo nezdědil.
• A chtěl byste mít děti?
  Tak asi výhledově, jo, ale teď bych na ně stejně neměl čas. Takže by rostly jako dříví v lese.
• Jakého politika nebo významnou osobnost nejraději imitujete?
  Nejraději ty z kterých si můžu dělat nejvíc srandu. To znamená z politiků to je hlavně Klaus a Zeman.
• A z těch významných osobností? Imitujete také herce?
  Herce ne. Spíš zpěváky. Nejraději imituji Hůlku s Bílou a Dvorského.
• Bylo těžké se dostat do života showbyznysu a vyniknout tam?
  Já jsem k tomu přišel jako slepý k houslím, protože jsem byl na vojně, kde jsem začal dělat kašpárka. Z vojny nás vyslali na nějakou soutěž. Pak jsem skončil v nějakém bolševickém televizním programu pro vojáky a tam jsem dostal nabídku, abych po vojně začal jezdit s kapelou. Takže v roce 1989, někdy na jaře, jsem s ní začal jezdit a bylo to.
• Často si děláte legraci z významných osobností, ale co kdyby si někdo na veřejnosti utahoval z vás?
  Mně by to nevadilo. Já se hlavně veřejně nechovám tak blbě jako oni., co se týče politiků.
• Stalo se vám, že jste někdy někoho svými narážkami urazil?
  Já si myslím, že to urážky ani nejsou. Spíš jsou to věci, které jsou pravdivé. Ale naopak se nám stává, že za námi přišli například Janek Ledecký nebo Lucka Bílá a ptali se, kdy je budeme konečně dělat. Janek Ledecký říkal, že už to představení viděl čtyřikrát a vždycky se zasmál, ale hrozně ho štvalo, že neviděl sebe. To znamená, že spíš je to naopak.
• Takže urazil se někdo?
  Zatím se neurazil nikdo. Jenom jednom k nám na podium vylezl nějaký polák, kterému se nelíbilo, když jsme dělali papeže. A to bylo vlastně po té první návštěvě, co tady byl.
• Jaké bylo vaše mládí?
  Nejdřív jsem byl malý a pak jsem byl větší.
• Věděl jste už od malička, že máte takový talent a prosazoval jste ho?
  To ne. Já jsem byl spíš vždycky třídní kašpárek už někdy od první třídy a nosil jsem každý den jednu poznámku ze školy, jednu z družiny. Až někdy na učňáku. To všichni říkali, že jsem hrozný gauner a máma vždycky chodila zničena a ubrečena z třídních schůzek. Jednou jedinkrát přišla z třídních schůzek a smála se. To jsem myslel, že už se dozvěděla něco tak strašného, že se zbláznila. To jí tam zrovna učitel říkal, že se stejně budu živit jako kašpárek a měl pravdu. To bylo někdy v prváku.
• Jaké bylo vaše původní zaměstnání?
  automechanik
• Vystačí vám tato imitátorská činnost nebo mate ještě jinou?
  Dělal jsem automechanika a jezdil jsem po představeních. Pak došlo k tomu, že jsme přijížděli z představení někdy ráno, a za tím co všichni šli spát, já šel zase do práce. Už jsem to přestal stíhat, a tak jsem někdy v červnu 1990 s řemeslem práskl a dělám pouze toto, co dnes.
• Mimo jiné si děláte i srandu z různých pořadů. Co vás k tomu vedlo?
  Vždycky to musí být pořad, který je pro lidi známý a většinou je štve. Tak si z něj uděláme, trošku srandu.
• Na závěr co byste vzkázal studentům třineckého gymnázia?
  Co bych jim vzkázal? No tak, ať udělají maturu, protože bohužel je to tak, že člověk musí mít nějaký papír. Sice je rozhodující, co má člověk v hlavě, ale ten papír je taky důležitý. Takže ať to každému vyjde a ať všichni prolezou.
• Děkujeme za rozhovor
  

Lenka Brudná, Jana Štěpánková, Kamil Mrázek