Ota Hereš: "Vysedávali jsme po hospodách tak dlouho, až jsme si řekli, že napíšeme nějaké písničky o chlastu"
Zeptali jsme se zpěváka skupiny Alkehol Oty Hereše (narozen 23. 6. 1965) na jeho mládí, studentská léta, sny, proč chtěl být muzikantem, názory na drogy, alkohol…
- Jaká byla Vaše studentská léta?
Projel jsem ZŠ, SŠ, VŠ jsem udělal…takže jsem vlastně byl na studiích asi 18 let a samozřejmě nejlepší studentská léta byla na VŠ, protože tam se to dalo udělat, že zkoušky nemusely být v jasné termíny, ale člověk si to mohl posouvat jak chtěl. Studium VŠ sice není taková pohodička jako ZŠ a SŠ, protože člověk se musí učit na zkoušku týden, dva nebo i měsíc, ale stejně VŠ byla jakoby nejlepší. Ale co se týče studijního průměrů, tak vlastně nic moc, nevybočoval jsem nikam, standardní průměr. Je fakt, že vejšku jsem měl dělat na 5 let dělal jsem jí 6 let, protože jsem propadl hned v prváku, neudělal jsem matiku, ale pak finálně jsem to tedy dodělal. Mám elektrotechnickou fakultu.
- Co Vaše vztahy s učiteli, chodil jste rád do školy?
Když vezmu ZŠ a SŠ, tak jsem musel, v mé době to bylo povinné. VŠ tam jsem chtěl jít. Ale také za mé doby buď bylo na 2 roky jít na vojnu nebo jen na 1 rok, pokud budu studovat VŠ. Už ten rok zkrácení pro mě bylo natolik zajímavé, takže ta vojna tam hrála jakoby svou roli. Co se týče pilnosti, no nic moc…už v té době jsem dělal muziku. Ale dokázal jsem regulovat různé zkoušky, jak jsem chtěl, na přednášky jsem ani moc nechodil. Školou jsem proplul velice zajímavě.
- A co učitelé, měli Vás rádi a nebo to brali jako že v té třídě jste?
Že tam jsem. Bylo tam strašné množství lidí, a učitelé studenty neznali osobně. Na cvičení s omezeným množstvím lidí si pamatovali ty, co tam chodili. Já jsem tam chodil i nechodil, takže mě třeba moc neznali. Jinak mám velkou vzpomínku na jednu učitelku ze SŠ, která mě učila češtinu, měla zajímavý systém učení, vždy na začátku hodiny stačila vyzkoušet celou řídu během dvaceti minut z minulé látky. Tak třeba za rok jsem z ČJ měl i 100 známek. A tahle ta ženská docílila toho že i dnes, po dvaceti letech, když koukám na vědomostní pořady v TV, tak toho spoustu vím.
- Co Vaše dětské sny splnily se Vám?
V podstatě asi jo. Už hodně dávno jsem se rozhodl, že budu muzikantem. A stal jsem se jim.A kapely, kde doteď hraji, jsou celkem úspěšné, vydáváme desky, chodí na nás lidi. A dnes také mimo muziku dělám i jinou práci, z toho důvodu, že hraji o víkendech a přes týden jsem ležel dlouhá léta doma.
- A od mládí jste toužil být muzikantem, nebo jste měl jiná dětská přání?
Už v 12 letech jsem založil svoji první kapelu, takže přes tu pubertu jsem to měl jasně naplánované, ničím jiným jsem nechtěl být. Pamatuji si, že zlom byl tehdy, když dávali v televizi film o Paganinim, když mi bylo těch 12,13…To se mi líbilo, být úspěšný muzikant. Tak jsem začal hrát na kytaru a jsem tam kde jsem.
- Co Vaše záliby,máte nějaký volný čas?
Nemám, takže záliby nejsou. Furt se to mele kolem muziky. Když je čas, tak se podívám na dobrej film doma a nejradši volný čas trávím doma v klidu.
- Máte nějaký idol, který vás ovlivnil?
Ne ani ne. Mám pár oblíbených kapel, interpretů. Například Bryan Adams.
- A co dobré a špatné vlastnosti?
Špatných spousty.Těžko se to o sobě říká, to musí říct ostatní.
- Jakých vlastností si ceníte nebo odsuzujete na lidech?
Mám rád cílevědomé lidi, kteří chtějí něčeho dosáhnout, ale nemám rád, když je to přes mrtvoly. Jsem velice klidný a nemám rád dramatické situace, rozpory, hádky a rád bych vše vyřešil mírnou cestičkou, mám rád pohodu. Když se člověk obklopí lidmi, kteří jsou na stejné notě, tak to jde udělat, že ta pohoda může bejt.
- Co Vaše studentské lásky?
Jasně, byly. Měl jsem jednu vyloženě studentskou lásku na VŠ. Jsme jeli se spolužákem na hory, vzal tam jednu kamarádku a mně se zalíbila. Chvíli jsme spolu byli, škoda že to bylo tak krátký, z mé strany to mohlo být delší, ale nedopadlo to. Dneska mám svou ženu, jsem spokojený a jsem v pohodě.
- Co si myslíte o dnešní mládeži?
Mám skoro 19letou dceru, takže to vidím jasně. Prožil jsem s ní její pubertu a je to jiné, my jsme byli jiní.Vyrůstali jsme v jiné době, byl tu jiný režim. Tak jak se chová dnešní mládež, to za bývalého režimu nešlo. Nebo vlastně šlo, ale tito lide byli na okraji společnosti. Je to dnes hodně divoké na mě,i když se pořád cítím duchem jako mladý.
- Co třeba alkohol drogy?
To pivo a ten alkohol…o tom 15 let zpíváme. Takže k tomu mám kladný vztah. Když se ti mladí lidi střídmě napijí, tak to nevadí. Když člověk v osmnácti je ve stavu, že se ráno probudí a musí si dát panáka, tak to je blbé. A drogy? No to je blbé, sám jsem nějaké druhy drog vyzkoušel, zanechalo to ve mě, tu zkušenost, naštěstí jsem na tom nikdy neujel. Ale problém drog byl i za mého mládí, akorát režim tyto lidi těžce odstraňoval a nemluvilo se tak o tom. Dneska se těm lidem dá už pomoct, ale možnost koupit si drogu je daleko snazší.
- A kdy jste se rozhodl, že budete zpívat o alkoholu?
Vysedávali jsme po hospodách, tak dlouho až jsme si řekli, uděláme nějaký písničky o tom chlastu.
- Na závěr co byste vzkázal našim čtenářům?
Vzkazuji jim, ať se mají všichni fajn a hlavně ať jsou v pohodě.
- Děkujeme za rozhovor
PŘ, Kamil Mrázek
copyright© Kamil Mrázek 1998 - 2004, studentský časopis PROSTOR