Láska? Milovat? Asi každému se podvědomě vybaví obraz červeného, ba dokonce zarudlého srdce, a tím, až moc často, jakýsi pokus o definici lásky ztroskotává. Zřídka kdy ještě pokračuje představou pomyslné stupnice, jež by měla vyjadřovat hloubku lásky pomocí vlastní barvy tohoto srdcovitého symbolu, čímž bývá většinou myšleno barevné spektrum od jemně růžové přes svítivě červenou až po srdcově rudou.
Na vše pověsíme cedule
Výrazným písmem popsané
Že smrt a láska
Je vlastně to samé.
Ze slov a veršů květiny
Budeme se rouhat všemu
Co je to za blábol v poslední chvíli
Vracet se k němu.
Zavrženému Bohu
On pláče každou chvíli
Nikdo neslyší
Když hluk světa sílí.
V pozadí leží nějaký svatý v rohu
Podpírá stůl nedopitých posměšků
Podívej se, zítřek není
A my snili o dnešku.
Sny se vytratily
Rozkutálené mince ne významu
Roztrhané plátno mého srdce
Už nedá lásku žádnému rámu.
Měsíční třpyt co na tvých vlasech přechází v silné jiskření, ukradl bych a za domem zasel, používal jako koření. Společně bychom si dělali život chutnější o tu spoustu krás, konečně přišel by náš pravý důvod, zdolat ten neschůdný života sráz. Houpat se v létě na okvětních lístcích z motýlích křídel složených, šplhat se do nebe, vrátit třpyt měsíci, pramenů vlasů tvých spletených. Koupit si úsměvy v obchodě na pláč, roztrhnout oblaka, rozstřihnout svět, ukázat přírodě kdo je tu hráč, roztopit vodu a zatuhnout led.
Kam bys chodil? Celej svět přijde za tebou. Tak seď a čekej. Třeba i v hospodě. Ostatně, tam nastávají docela důležité okamžiky. Tam si člověk uvědomí spoustu věcí. Tam třeba i dojde k nějakým rozhodnutím.
Když tě probudí sluneční paprsky,
a otevírají se tvé oči,
zapomeneš na vše,
co trhalo ti duši.
Ráno když se procházíš po trávě,
na které jsou stopy po rose,
jsi plný hřejivého pocitu,
co tě světem ponese.
Úsměv od řidiče autobusu,
do kterého nasedneš,
připomene ti tvou první pusu,
a ty pookřeješ.
Tvá cesta domů,
ti nepřipomíná noční můru,
když okolo tebe všechno kvete,
šeříky, jabloně - je to krásné na tomto světě.
Nezapomeň se tedy na svět usmívat,
přijde ti hezčí.
Zkus vzpomínat,
existuje něco hezčí?
Básník vlastní chviličku
Života
Myslí na třetinu
Sklízí bodláčí tam
Kde zasadil kopretinu
Slunce je klam
Mrazivého stínu.
Básník vlastní chviličku
Kruté lásky
Myslí na třetinu
Cit je idea
Třpytivý kamínek do mozaiky splínu
Neživý nádech
Po němž hynu.
Básník vlastní chviličku
Pocitu odpočinku
Myslí na třetinu
Hledal jsem zmínku
Nenašel, inu
Zůstal zápis
Pro věčnost a poslední hodinu.
Básník vlastní chviličku
Nicotného slova
Myslí na třetinu
Má zrůdnost, tu jsem schoval
Do dalšího rýmu
Bůh mne nevaroval
Nemůžu vysvětlit pocity, které cítím. Úplně dokonale jsou vpleteny do každého milimetru mé osobnosti. A je to dobře. Potěšení ze života mi nikdo nevezme. Zítřek bude lepší, budu dokonalejší. Jenom jedno mě i tobě dá pocit, že jsi fajn člověk, a stane se to tehdy, když si začneme sami sebe vážit. Přeorientujeme myšlení ze stávajícího my na budoucí já. Už ne miluji tě, ale miluje sebe sama. Vážím si sám sebe, protože si to zasloužím… a pak se sny stanou skutečností.
non sense
FOTOGALERIE -
Hutnický den vznikl v Třinci jako oslava Svátku práce, tedy 1. května, ale dny v kalendáři jsou proměnlivé a tak pro organizátory, samotné účastníky a určitě i pro nalákání účinkujících nebylo vhodné, aby Hutnický den byl v týdnu, kdy na druhý den opilí a zábavou znaveni lidé museli vyrazit do práce, a tak již několik let se Hutnický den koná v sobotu před 1. květnem. I tento rok tomu tak bylo.
„Ach bože, jak jednoduchý je recept na spokojený život: žít celým tělem a celou duší!“
Poslední komentáře
před 10 let 43 týdnů
před 10 let 43 týdnů
před 10 let 45 týdnů
před 11 let 3 týdny
před 11 let 14 týdnů
před 11 let 14 týdnů
před 11 let 23 týdnů
před 11 let 33 týdnů
před 11 let 45 týdnů
před 12 let 1 týden